O prázdninách roku 1988 jsem při čekání na půlnoční vlak před varšavským Centrálním nádražím výhodně směnil české koruny za polské zloté. Největším zážitkem pro mne coby šestnáctiletého teenagera bylo to, že českou měnu koupil hned první kolemjdoucí. Centrálnímu nádraží, nejmodernější stavbě tehdejší Varšavy, jsem však velkou pozornost nevěnoval. Architektura mě zajímala pouze okrajově. Možná jsem zvedl oči ke špici Paláce vědy a kultury, nejvyšší zdejší stavbě postavené čistě ve stylu socialistického realismu...

Postdigitální situace popírá nejenom zažité představy o městě a architektuře, ale i disciplinární hranice – myšlenky z teorie médií, geologie či environmentálních studií se stávají klíčovými pro pochopení budoucnosti architektury ve vztahu k planetě i jednotlivcům. S finským teoretikem médií Jussim Parikkou jsme proto mluvili nejen o tom, co může postdigitální v architektuře znamenat, ale i o hluboké historii mediálních technologií, mimolidském aktérství v městském prostoru, politice korporací a digitálních platforem nebo roli architektury v antropocénu.

Chytré technologie se stávají součástí našeho každodenního života. Nenahraditelné místo mají i při zabezpečení nemovitostí, jejich obyvatel a majetku, a to i v případě, že je majitel domu či bytu vzdálený tisíce kilometrů od domova. Domácnosti vybavené chytrými řešeními již přitom nejsou jen výsadou bohatých. Bývají standardem v novostavbách a jejich benefity oceňují i majitelé starších nemovitostí.

Na slavnostním galavečeru České ceny za architekturu (ČCA) byly ve čtvrtek 14. listopadu ve Foru Karlín vyhlášeny výsledky 4. ročníku této soutěžní přehlídky České komory architektů (ČKA). Hlavní cenu si převzali Petr Stolín a Alena Mičeková za realizaci Mateřské školy Nová Ruda. Ve finále letošního ročníku České ceny za architekturu porota vybírala mezi šesti stavbami. Vítěz i finalisté se etablovali ze 34 nominovaných prací, které ČKA představila v červnu tohoto roku. Celkově se o Českou cenu za architekturu ve 4. ročníku ucházelo 186 děl dokončených v posledních pěti letech.

V Karlovarském kraji vyroste inovativní testovací areál s různými druhy pozemních komunikací pro vývoj autonomní jízdy, elektromobility a asistenčních systémů. Za přípravu a plánování stavebního projektu, označovaného jako „BMW Group Future Mobility Development Center“, je zodpovědný projekční tým DELTA (v čele s architektem a prokuristou Adamem Cifrou, jednatelem Erikem Štefanovičem a architektkou Sabrinou Schubert)...