Objektu nové výstavní plochy stage garden GALLERY CREARS v Rožnově pod Radhoštěm byl záměrně dán až asketický výraz, aby vyniklo to, oč v galerii běží především – vystavovat umění. Druhým důvodem minimalistického pojetí novostavby, kterou navrhl Ing. arch. Karel Janča, byla i bezprostřední blízkost drobné hrázděné stavbičky, které se říká Altán.

Skupina Českomoravský beton vás srdečně zve na semináře 12. ročníku Beton University. V příštím roce jsme si pro vás připravili dvě témata seminářů. Z důvodu nejistého vývoje situace týkající se nákazy COVID-19 byly všechny semináře pro rok 2020 přesunuté na jaro příštího roku.

Typickým zástupcem veřejného sektoru, ve kterém probíhá společensky významná stavební činnost, jsou vysoké školy. Když jsme před sedmi lety uspořádali anketu, kde jsme se ptali zástupců vybraných univerzit na názor na architektonické soutěže, setkali jsme se převážně s negativním postojem zdůvodněným finanční a časově-organizační náročností soutěží a (domnělým) rozporem soutěžního řádu ČKA s tehdy platným zákonem o veřejných zakázkách. V té době akademické instituce soutěže až na výjimky nevypisovaly. V posledních letech se situace částečně změnila, některé školy soutěže o návrh zorganizovaly, ale rozpaky nad jejich účelností leckde zůstaly.

Designové trendy posledních let nás neomylně směřují k designové čistotě a minimalismu. O to více v interiéru vynikají prvky, které mají skutečný charakter a dokážou designový záměr podpořit. Kovaná dveřní kování Cobra spojují tradiční řemeslo se strohostí moderních tvarů a přinášejí tak do našich projektů žádoucí propojení moderny s trvalými hodnotami.

V souvislosti s aktuálně připravovaným Dnem architektury se vracíme do loňského roku a zveřejňujeme přepis diskuze Svobodná architektura? 30 let architektury v Čechách. Národní galerie Praha u příležitosti Dne architektury 2019 pozvala k diskusi architekty, teoretiky, historiky a aktivisty, aby vzájemně konfrontovali své pohledy na vývoj architektury po roce 1989. Tématem byly možnosti a hranice svobody, hlavní pozitiva a hlavní negativa uplynulého vývoje. Cílem nebylo plné zhodnocení, spíše vytyčení hranic a extrémů. Ve středu zájmu stály změněné politicko-společenské podmínky pro architektonickou tvorbu i otázka, jak do budoucna zajistit prostředí pro českou architekturu, aby se prosadila v evropském měřítku. Diskuse usilovala o diverzifikovaný, multigenerační pohled, dvou až tří různých věkových kategorií a zastoupení žen – architektek.