Poprvé v historii časopisu jsme pro čtenáře připravili dvě na sebe navazující čísla. Téma zdravotnických a pečovatelských staveb, vznikající ve spolupráci s architektkou Irenou Hradeckou, nám bobtnalo pod rukama už od prosince loňského roku, až došlo k rozhodnutí rozdělit ho napůl. V únorové Architektuře zdraví byla paradoxně hodně řeč o nemoci, v Architektuře péče bude zase řeč o smrti. Obojí je nakonec přirozenou součástí života, jakkoli se snažíme namluvit si opak.

Ať už stavíme moderní komerční projekty, veřejné budovy, nebo tradiční rodinné domy, nepochybně je vhodné, aby všechny prvky – stavební, technické i vizuální – byly v souladu s celkovým vyzněním stavby z pohledu funkce i designu. Jaké dveřní kování vybrat, pokud chceme využít aktuální trendy?

První krok k široce dostupné automatizaci výroby, otevření se novým možnostem a šance posunout se mílovými kroky do budoucnosti. Generativní design je rostoucí fenomén, díky němuž lidé spojují síly s umělou inteligencí, a mohou tak objevovat dosud nevídaná konstrukční řešení. Příběhy společností, které díky generativnímu navrhování dosáhly dílčích úspěchů ve svém oboru, denně přibývají. Zavádějí ho světové značky, ale i start-upy či univerzity.

Ve své nejnovější knize X-Ray Architecture (Rentgenová architektura) zkoumá historička a teoretička Beatriz Colomina vazby mezi architekturou a nemocí. Publikace se zabývá nejen specifickým vztahem mezi tuberkulózou a vývojem a rozšířením modernistické architektury, ale také otázkou, jaký vliv měly na architektonický výraz dobové patologie počátku 20. století včetně traumat z první světové války, industrializace a v neposlední řadě i technologické objevy v medicínské diagnostice a praxi.

Po letech strávených pečlivým archeologickým výzkumem a restaurátorskými a sanačními pracemi se v loňském roce povedlo dokončit rekonstrukci zříceniny hradu Helfštýn, stojícího na skalnatém ostrohu nad městečkem Týn nad Bečvou na Olomoucku. Ovšem nekonalo se zde žádné „re-konstruování“ v klasickém slova smyslu ani romantické historizující dostavování, kdysi tak oblíbené zejména u hradních památek. Většina provedených změn, třeba zajišťovací pilotáže, ztužení koruny zdiva či restaurování dochovaných omítek, zůstane pro běžného návštěvníka neviditelná. Nápadným soudobým vstupem bylo pouze zastřešení části paláce skleněnými plochými střechami a vložení prohlídkové trasy, řešené jako chodníky z leštěného betonu a cortenové lávky.