Ujel Brnu vlak?

Roman Čerbák

Těžko, stojíme na perónu a čekáme. Prý už sto let, a proto se teď musíme rozhodnout, kam s nádražím, co nejdříve. A přestože se svět změnil, mnozí v Brně s neotřesitelnou jistotou prosazují sto let starý nápad. Zatímco v první polovině minulého století byly kouřící vlaky nevítanou nutností a v té druhé se u nás většina takovýchto plánů nesla v megalomanském budovatelském duchu mimo vhodné měřítko, teprve na přelomu století se z nádraží stává vítaný městotvorný sociální a ekonomický generátor. V debatě tedy nepřešlapujeme sto let na místě a měli bychom dokázat pod vahou okolních změn měnit i své rozhodování.

Je s podivem, jak rychle, bez diskuze a s jakou razancí se odborníci z Kanceláře architekta města (KAM) přesvědčili o výhodnosti odsunuté varianty. Prý jsou v Brně jediní, kdo prostudovali celou studii proveditelnosti SŽDC. Nezbývá nám než jim věřit. Přesvědčeni jsou ale natolik, že byli při úvodních veřejných prezentacích přistiženi při manipulativním výkladu údajů právě z této studie. Na celou záležitost to vrhá nepěkný stín pochybností. Cui bono pracuje KAM? A jak má celou nádražní anabázi vnímat laická veřejnost?

Město platí mnoho let z erárních peněz mediální masáž propagující přesun, přesto se v nedávné anketě vyjádřila většina občanů kladně k variantám v centru. Nejdříve nám bylo tvrzeno, že v centru to prostě nejde, studie proveditelnosti SŽDC, kterou snad nebude nikdo zpochybňovat, najednou řekla, že to jde, ejhle, dokonce i levněji. A tak část politiků prosazuje přesun a odvolává se na odbornost KAMu, jiní prosazují opačný názor a odvolávají se na posudky čtyř expertů z dopravních fakult v České i Slovenské republice. Těžko mohou akademické tituly sloužit jako trumfy v mariáši, ale do veřejných debat se vedoucí Sedláček nepouští bez Ing. Všetečky, odborného asistenta na Fakultě stavební VUT v Brně, jehož dopravní vyhodnocení je v rozporu s vyhodnocením čtyř akademicky vyšších šarží – opravdu jsou tyto čtyři posudky tak irelevantní? Nezapomínejme, že tito odborníci samozřejmě řeší jen dopravní stránku věci, na město a urbanismus se, jak je zde „dobrou“ tradicí, zase zapomíná. Město nemůže být služkou dopravy, ta by naopak měla být jeho služebnou. Není to ale překvapivé pro ty, kteří se seznámili s profesním životopisem zaslaným doc. Sedláčkem do výběrového řízení na vedoucího KAMu – má mnoho zkušeností s velkými developerskými projekty, ale zřejmě méně s urbanismem „lidského měřítka“, jak jej prosazuje např. Jan Gehl. Těžiště práce městského architekta by mělo, dle mého soudu, spočívat právě ve snaze o vytvoření podmínek pro fungující urbanistickou strukturu.

Člověk ale nemusí být urbanista nebo génius, aby pochopil nevýhody odsunu. Nad zmiňovanými přestupovými časy, absentující sítí MHD a nad nutností ji z rozpočtu města vybudovat a spravovat podle mě stojí prostý fakt a logika umístění a obslužnosti území. U řeky ať místo nádraží raději vyroste město s urbánním nábřežím; i když jeho další růst směrem k Heršpické ještě pěknou řadu let nikdo vyžadovat nebude. Není tam totiž o co stát. Neodsunuté nádraží obslouží pohodlně centrum a jižním směrem se může město rozvíjet dle aktuálních ekonomických a demografických možností a potřeb, aniž by nám hrozilo v případě krize překonávat desítky let pustinu. A aby toho nebylo málo, po dvou nedávných urbanistických soutěžích na Jižní centrum, za které město zaplatilo mnoho milionů, se dozvídáme, že urbanistickou studii vypracuje americký architekt a urbanista Mark Johnson spolu s KAMem a architekty Burianem a Křivinkou. Proč? Mohl by někdo vysvětlit, co je špatně na urbanismu studia UNIT architekti nebo práci architektů Kolečka a Jury? Člověk si pak z toho všeho připadá jako blázen; nebo jako že z něj někdo blázna dělá… za jeho vlastní peníze. A to je nemilé.