Martin Freund; foto: archiv autora.
Martin Freund; foto: archiv autora.

Bydlení především

Rozhovor Zuzany Morávkové s Martinem Freundem

V únoru 2016 spustilo Brno jako první město v České republice pilotní projekt rychlého zabydlení rodin s dětmi v bytové nouzi Rapid Re-Housing. První vyhodnocení na podzim loňského roku prokázalo mimořádnou úspěšnost a projekt získal prestižní evropskou cenu Evropské federace národních organizací pracujících s lidmi bez domova FEANTSA za nejlepší řešení bytové nouze v Evropské unii v letech 2010–2017. O tom, jak tento sociální model funguje, jak probíhala jeho implementace či jaké jsou další plány v oblasti sociálního bydlení, jsme si povídali s brněnským zastupitelem Martinem Freundem.

 

Co znamená a odkud pochází model Rapid Re-Housing?
Projekt Rapid Re-Housing – rychlé zabydlení rodin s dětmi – je založen na principu Housing First (Bydlení především), který poskytuje bydlení lidem bez domova, neboť předpokládá, že pokud má člověk kde bydlet, je schopen si poradit i s dalšími problémy. Tento model pochází z USA, úspěšně funguje také ve Finsku, pilotován byl v Německu, Nizozemsku, Japonsku a dalších zemích. Prakticky všechny země vykazují úspěšnost vyšší než 80 %, co se týče udržení bydlení po prvním roce. Brno je prvním městem v České republice, které podobný projekt spustilo.


Kolik rodin je v Brně postiženo bytovou nouzí a kolik z nich je do programu zapojeno? Jak probíhala jeho implementace?
V dubnu 2016 se uskutečnil tzv. registrační týden a podle mezinárodní klasifikace ETHOS (Evropská typologie bezdomovectví a vyloučení z bydlení) jsme napočítali 420 rodin v akutní bytové nouzi. Většina z nich bydlí na ubytovnách, část v azylových domech nebo v různých typech podstandardního bydlení. Problémem jsou rodiny s dětmi, protože město má azylový dům pouze pro matky s dětmi, a dochází tak k roztržení rodin. Pilotního programu se zúčastnilo 50 rodin, což je nejmenší vzorek, který umožňuje vyvodit nějaké obecnější závěry. Rodiny byly vybírány formou losování tak, aby byly zastoupeny všechny velikosti domácností – malé, střední i velké. Losování se nám zároveň jevilo jako nejspravedlivější, protože se tím nikdo nemohl cítit znevýhodněn nebo záměrně  poškozen.


Jaké byty a v jakých lokalitách rodinám nabízíte?
Systém nerozlišuje byty podle standardu na sociální a ty lepší. Všechny nabízené byty jsou standardně opravené a mají zcela běžné parametry. Myslím, že veškerý obecní bytový fond by měl víceméně sloužit sociálním účelům; kdo je schopen platit komerční nájem, ať hledá na komerčním trhu. Bohužel většina městských částí tuto filozofii nesdílí. 

Město Brno má zhruba 29 000 obecních bytů, ale velká část z nich je svěřena právě městským částem. Sám magistrát disponuje jen několika stovkami bytů, zároveň může využít tzv. celoměstský zájem, kdy do bytu doporučí vlastního nájemce. Pro projekt Rapid Re-Housing bylo proto nutné vyjednat podporu městských částí. Nejvíce bytů poskytly Brno-střed a Brno-sever, kde je bytový fond největší, ale také nejzanedbanější, po jednom daly Líšeň a Vinohrady. Naší snahou bylo zapojit více městských částí, protože není žádoucí rozvíjet sociální bydlení pouze v sociálně vyloučených lokalitách, a už vůbec není vhodné vytvářet segregované domy. Jenže politicky se jedná o velmi citlivou věc – na radnicích jsou často sociální demokraté, kteří paradoxně sociální bydlení nepodporují.


Snažili jste se nějak zohlednit individuální požadavky rodin?
Samozřejmě jsme zjišťovali, jaké mají rodiny představy – jaký byt potřebují, v jakém sousedství. Naplnění představy žadatele je pro udržení bydlení naprosto zásadní. Byly rodiny, které chtěly z vyloučené lokality odejít, ale i takové, které chtěly zůstat. Z různých důvodů. Nepopiratelným pozitivem pro rodiny přestěhované mimo vyloučenou lokalitu je, že děti chodí do nesegregovaných školek a škol.


Jaká je situace rodin po roce a půl fungování projektu?
Zabydlování probíhalo postupně, aby se naši sociální pracovníci mohli připravit na nárůst klientů. Smlouvy jsou podepisovány na rok a v tuto chvíli ze 42 smluv, které už doběhly, si 40 rodin bydlení udrželo. Průběžná úspěšnost projektu je tedy 95 %, což vysoce předčilo naše očekávání. Už dnes můžeme říci, že celková úspěšnost nebude nižší než 80 %. 
Součástí projektu je robustní kontrolovaný experiment prováděný Ostravskou univerzitou, která bude zkoumat, jak se u sledovaných rodin změnily některé proměnné týkající se kvality života, například zaměstnatelnost, předvídatelnost rodinných financí, docházka dětí do škol, zdravotní stav apod. Výsledky by měly být známy v dubnu nebo květnu.
Pro nás má už nyní základní relevanci to, že lidé bydlí a že si bydlení udrží. Nelze čekat, že se jim najednou zlepší život a stanou se plně integrovanými. Spousta z nich zůstane chudých, pro rodiny má však projekt nezanedbatelný jak sociální, tak ekonomický přínos. Několik rodin si našlo legální práci, některé sáhly po institutu oddlužení. Podařilo se nám udržet v rodinách deset dětí, kterým hrozila ústavní péče, případně děti do rodin navrátit.


Kdo všechno byl do projektu zapojen?
Rapid Re-Housing je součástí Strategického plánu sociálního začleňování, který řeší sociální vyloučení na různých úrovních. Týká se nejen bydlení, ale také zaměstnanosti, prevence, zdraví, rodiny apod. Plán vznikl ve spolupráci s vládní Agenturou pro sociální začleňování a s Platformou sociálního bydlení, jež do Brna přivezla know-how ze zahraničí. Tam byla hlavním partnerem organizace HVO-Querido z Amsterdamu, která Housing First už deset let provozuje a má úspěšnost kolem 97 % – nejvyšší v Evropě. Srdcem celého procesu je Odbor sociální péče Magistrátu města Brna, konkrétně oddělení sociálního začleňování, kde se nám podařilo sestavit tým lidí, které téma opravdu zajímá – a na výsledcích je to vidět. Samotnou sociální podporu vykonává nezisková organizace IQ Roma servis. 


Na podzim proběhnou komunální volby a lze očekávat, že zamíchají kartami na radnici. Máte představu, jak – a zda – bude projekt pokračovat?
Rapid Re-Housing byl od začátku chápán jako pilotní projekt. Řekli jsme si, že pokud bude úspěšný, pokusíme se podle něj vytvořit systém. A ačkoli ještě nejsou tvrdá data, projekt úspěšný je a v koalici došlo ke shodě, že je skutečně nutné ukončit bezdomovectví rodin s dětmi a byznys s chudobou. Rada města Brna již odsouhlasila založení pracovní skupiny za účelem vytvoření akčního plánu, který by měl obsahovat konkrétní mechanismy a konkrétní termíny, jak se – dle kapacit města a v reálném časovém horizontu – dostat na nulu.
Technicky vzato se v Brně ročně uvolní přibližně 600 bytů, z nichž 10 % může být využito pro celoměstský zájem, tj. zhruba 60. Vezmeme-li v úvahu i novou výstavbu a rekonstrukce, které by měly až 10 % bytů poskytnout pro sociální účely, tak se domnívám, že za několik málo let jsme schopni bezdomovectví úplně ukončit. Kdyby se nejednalo o takové politikum, šlo by to i rychleji. 

 

Rapid Re-Housing cílí výhradně na rodiny s dětmi. Jaké další projekty město Brno v oblasti sociálního bydlení rozvíjí?
Podobný je projekt Housing First, zaměřený na jednotlivce bez domova. Housing First disponuje 65 byty, z toho 15 je určeno pro mladé dospělé obvykle po opuštění dětského domova, kteří nejsou dobře připraveni na život venku a často upadají do první epizody bezdomovectví, jež někdy bývá infinitní.

Další aktivity se týkají dostupného bydlení, kde jsme se zavázali poskytnout 50 bytů ročně v režimu nájemního bydlení nízkopříjmovým domácnostem, které nemají zásadní sociální problémy a nevyžadují sociální péči a podporu. Typicky se jedná
o seniory po ztrátě partnera a podobně. 

Město vytvořilo také Sociální nájemní agenturu, jež pracuje zejména s aspektem diskriminace a pomáhá lidem udržet bydlení v pronájmech. Cílovou skupinou jsou rodiny a domácnosti, které jsou určitým způsobem znevýhodněny na bytovém trhu – například etnicitou nebo velikostí rodiny, spadají sem i matky samoživitelky. Prostřednictvím garančního fondu město poskytuje záruku soukromým pronajímatelům v případě selhání. Je to vlastně taková městská realitní kancelář pro sociální bydlení.

Důležitý je program prevence ztráty bydlení, který se primárně snaží o to, aby se lidé v nájmech nedostávali do stavu bytové nouze. Relativně hodně rodin, zejména ve velkých městských částech jako Brno-střed nebo Brno-sever, má vysoké dluhy na nájemném a musí z bytu odejít. Město poskytuje tzv. dluhového poradce, který se snaží případné problémy identifikovat a podchytit v zárodcích, dokud jsou řešitelné.
Po minulé koalici jsme zdědili ještě prostupné bydlení, konkrétně se jedná o jeden bytový dům na Francouzské, kde rodiny bydlí dva roky na zkoušku, a pokud se osvědčí, získají městský byt. Z mého pohledu není tato filozofie účinná, protože bydlení má být na prvním místě, nicméně to relativně dobře funguje. 

 

Jaká byla úloha státu v projektu Rapid Re-Housing?
Projekt byl financován externě, z evropských peněz, které přerozdělovalo ministerstvo práce a sociálních věcí. Dále se na něm podílela již zmiňovaná vládní Agentura pro sociální začleňování, jež spolupracuje s městy a obcemi na řešení různých problémů a dokáže o nich vzájemně referovat. Brno je zároveň jedním z dvanácti měst v ČR, která testují novou koncepci sociálního bydlení schválenou minulou vládou, na jejímž podkladě se vypracovával zákon. Samozřejmě ideální podpora od státu by byla ta legislativní, protože pokud se jedno město o něco snaží a ostatní na to kašlou, problém se neřeší, ale pouze přesouvá.


Netajíte se kritikou zákona o sociálním bydlení – v čem vidíte jeho největší slabiny?
Zákon o sociálním bydlení, který navrhovalo ministerstvo práce a sociálních věcí pod ministryní Marksovou, měl opravdu potenciál ukončovat bytovou nouzi v České republice. Jeho slabinou bylo, že se počítalo s dobrovolnou účastí obcí. Původní návrh byl sice direktivnější, bohužel lobby starostů se ukázalo jako velmi silné. Nicméně ten zákon nebyl přijat a v novém volebním období se přípravy ujalo ministerstvo pro místní rozvoj, které má dlouhodobě na oblast sociálního bydlení odlišný názor a daří se mu ho prosazovat. Nový zákon operuje s termíny jako zaviněná a nezaviněná nouze a zejména s institutem tzv. sociálních domovů, což jsou v podstatě městské ubytovny – možná opravené, ale segregované. Z mého pohledu se jedná o státem podporované vytváření nových vyloučených lokalit, což je naprosto nepřijatelné. 

 

Dokázali byste vámi nabyté zkušenosti uplatnit v legislativním procesu?
Myslím, že jsme v Brně ukázali, jakým směrem by budoucí zákon mohl jít, aby skutečně plnil svůj účel. Věřím, že o naše zkušenosti
bude zájem, a jsme připraveni kdykoli se do přípravy tohoto zákona zapojit.
Rozhovor se uskutečnil 23. března v Brně.

Odešlete e-mailem zpět »

ERA21 vydává ERA Média, s. r. o.
Chleborádova 69/22, 619 00 Brno

Telefon: +420 530 500 801
E-mail: redakce@era21.cz
Projekt se v roce 2018 uskutečňuje za finanční podpory: Ministerstva kultury ČR, Nadace české architektury, Statutárního města Brna a Státního fondu kultury ČR
Copyright ©2004-2018 ERA Média, s.r.o
Použití článků a fotografií nebo jejich částí je bez souhlasu vydavatele zakázáno.