Ujede Brnu znovu vlak?

Michal Sedláček

Neuvěřitelných čtyřiadevadesát let se Brno rozhoduje o podobě železničního uzlu a zvláště o poloze hlavního nádraží. Odpůrci nádraží u řeky dělají vše pro to, aby debaty a rozhodování o výsledném řešení trvaly další desítky let. Používají k tomu zkreslené informace a v některých případech naprosté výmysly. Články a názory v médiích a na sociálních sítích v dnešní postfaktické době umožňují publikovat a šířit cokoli a zcela deformovat realitu. Diskuze v odborných časopisech, jako je ERA21, by však měly být „bezpečným přístavem“, měly by být objektivní, založené na faktech. Článek Romana Čerbáka publikovaný v minulém čísle je toho, podle mého názoru, pravým opakem.

Kancelář architekta města Brna (KAM) je nezávislá instituce. Nezastupuje zájmy politiků, developerů ani aktivistů. Hájí především zájmy Brna. Studii proveditelnosti připomínkovala (a tedy detailně studovala) již v průběhu jejího zpracovávání v letech 2016 a 2017. Poté, co jsme dostali její finální verzi, tým urbanistů, architektů, dopravních inženýrů a ekonomů posuzoval pro a proti obou variant nádraží dva měsíce. Tvrdit, že naše kancelář rychle a bez diskuzí doporučila variantu nádraží u řeky, je absurdní.

Průzkum veřejného mínění, který KAM zadala agentuře Focus a na jehož přípravě spolupracovala, zjistil, že polovina Brňanů neví, o jakých variantách nádraží se uvažuje, a dvě třetiny z nich se cítí být málo informovány o problematice železničního uzlu Brno. Většina obyvatel tak nemůže být fakticky pro varianty nádraží ve stávající poloze a pod Petrovem, pokud celá polovina přiznává, že neví, o jakých variantách se vůbec jedná.

Tuto situaci si uvědomujeme, a proto jsme uspořádali osm setkání „KAM nádraží“ napříč brněnskými městskými částmi a dvě diskuze se studenty na půdě Vysokého učení technického a Masarykovy univerzity, na která dohromady přišly stovky lidí. KAM byla také spoluorganizátorem velké veřejné debaty v sálu zastupitelů na Nové radnici. Na těchto setkáních jsme představili klady a zápory obou variant, nikdy jsme nebyli „přistiženi při manipulativním výkladu údajů“, naopak na každém setkání vystoupili příznivci varianty pod Petrovem a uznali, že naše prezentace byla objektivní a vyvážená.

Jedním z diskutovaných témat byly posudky čtyř dopravních expertů. KAM posudky dobře zná, protože je z pověření rady města zadávala. Posudky se skládají z odpovědí na konkrétních osm otázek. Tyto otázky se však týkaly pouze dopadů variant nádraží na cestovní doby ve veřejné hromadné dopravě a investičních nákladů města spojených s výstavbou ŽUB (otázky sestavila Rada města Brna, nikoli KAM). Naše kancelář jasně prohlásila, že naše odpovědi na tyto úzce zaměřené otázky by byly podobné. V žádném případě se nedá říct, že „posudky jsou v rozporu s názorem KAM“.

Pokud jde o urbanistickou studii, na které pracují Mark Johnson s architekty Burianem a Křivinkou, naše kancelář deklarovala jasně a jednoznačně, že výsledky této studie budou pouze jedním z podkladů pro novou městskou čtvrť. Dalšími podklady budou platný územní plán, registrované územní studie a vítězné návrhy z urbanistických soutěží. Uvědomujeme si, že plánování a výstavba nové čtvrti je obrovskou příležitostí pro Brno, ale současně i velmi komplikovaným a rozsáhlým úkolem. Je nutné, aby Brno do největšího projektu v historii města zapojilo to nejlepší, co má – odborníky, politiky, investory a také veřejnost.

Roman Čerbák se na závěr ptá, zda si z něho někdo dělá blázny. Nedělá. Stačilo by si jen ověřit fakta. O to mu však nejde. Cílem je znovu „odsunout“ rozhodnutí o novém nádraží. Bohužel jeden článek nenabízí dostatek prostoru odpovědět na všechny otázky. Důležité ale je, že Brno má reálnou šanci mít nové nádraží u řeky do deseti let. Nenechme se Romanem Čerbákem a podobnými hlasy zmanipulovat a nedovolme, aby nám tentokrát ujel vlak.