Veřejný sektor a zakázky malého rozsahu

Miroslav Vodák

Architektura veřejných staveb a způsob zadávání veřejných zakázek na projektové práce je velké a veřejnými zadavateli často bohužel opomíjené téma. Ti většinou příliš nerozlišují mezi výběrovým řízením na dodávku spotřebního materiálu a komplexní dodávku služeb. Přitom způsob výběru architekta a jeho honorář mají naprosto zásadní význam pro kvalitu projektu, podle kterého se stavba později realizuje. U velkých zakázek, jejichž investice se pohybuje ve stovkách milionů korun, by soutěž o návrh měla být standardem a toto doporučení obsahuje i vládou schválená Politika architektury a stavební kultury ČR. Naopak u zakázek malého rozsahu mimo režim zákona o zadávání veřejných zakázek pak lze využít i další postupy, které se principům soutěže alespoň blíží.

Přestože zákon o zadávání veřejných zakázek již nějaký čas umožňuje posuzovat kromě nabídkové ceny i kvalitativní kritéria plnění, velmi často se tato kritéria zužují pouze na počet předchozích referencí. Obvyklou praxí je jejich hodnocení v rovině splněno/nesplněno. To ve výsledku znamená, že pět špatných projektů má vyšší bodové hodnocení než tři dobré. Zadavatelé tuto praxi obhajují nemožností ohodnotit kvalitu předložených referencí, což je pro hodnoticí komisi objektivně prakticky neřešitelný úkol. Navíc posuzovat a porovnávat různé projekty bez znalosti celého procesu, včetně rolí jednotlivých aktérů, je velmi snadno právně napadnutelné. V kombinaci s tím, že převažujícím a hlavním kritériem nadále zůstává nabídková cena, se pak ale nelze divit, že do těchto výběrových řízení se kvalitní architektonická studia prakticky nehlásí.
Veřejný zadavatel může samozřejmě použít zákonný formát soutěže o návrh, jejíž podstatou je právě subjektivní hodnocení návrhů. V tomto případě jde ovšem o porovnání návrhů na základě stejného zadání, v daném čase a místě a podle jasně stanovených soutěžních podmínek. Zde naopak odborná porota dokáže na základě svých zkušeností popsat výhody a nevýhody jednotlivých řešení a mnohem lépe je i následně obhájit jak před zadavatelem, tak před účastníky soutěže. Tento proces je obvyklý a rozšířený v celé Evropě. Přestože počet vypisovaných soutěží v Česku v poslední době mírně roste, v porovnání s okolními státy ho lze stále považovat za průměrný. Navíc kvůli legislativě se u nás velmi málo využívají například uzavřené vyzvané soutěže, které mohou být značně efektivní pro všechny zúčastněné strany.
V posledních letech jsme se spolkem CBArchitektura měli příležitost spolupracovat na řadě zadání veřejných zakázek, kde jsme preferovali především kvalitu navrženého řešení, a velmi dobře tak známe atmosféru na straně zadavatelů. Soutěž o návrh je mezi nimi často vnímána jako komplikovaný, dlouhý a drahý proces. Je to klišé, které nemá racionální základ, a pokud bychom měli dostatek dat a informací z jiných veřejných zakázek, jistě by se ukázalo, že tomu tak není. Špatná pověst soutěží je přitom jedním z nechtěných vedlejších účinků jejich velké výhody – medializace celého procesu. Ta na jedné straně vede k široké propagaci dobrých výsledků, na druhé straně bohužel i k opačnému efektu. Zatímco o komplikacích kolem soutěží a o diskuzích nad kvalitou vítězného návrhu se dočtete prakticky všude, o zrušených výběrových řízeních se většinou širší veřejnost nedozví. Bez znalosti konkrétního případu je pak na problém s jistou averzí k „pochybným“ soutěžím zaděláno.
Nelze se tedy divit, že zadavatelé se potom často ptají, jak architektonickou soutěž obejít, a přesto si vybírat z několika návrhů. U velkých projektů se většinou používá rozdělení zakázky na studii, kde se v lepším případě používá jakási forma vyzvané soutěže, ovšem bez možnosti přímo zadat vítězi další projektové fáze. Po studii tedy následuje druhé výběrové řízení na dopracování dokumentací pro územní rozhodnutí a stavební povolení, případně dokonce třetí na dokumentaci pro provedení stavby. To s sebou samozřejmě nese řadu rizik, protože zde již prakticky nelze ovlivnit kvalitu vítězné nabídky, a tudíž takový postup až na výjimky (technologické nebo dopravní stavby) nedoporučujeme. Největším problémem je velmi pravděpodobná ztráta kontroly autora studie nad realizační dokumentací i nad samotnou realizací a samozřejmě i vyřešení autorských práv. Dvě výběrová řízení jsou navíc ve výsledku delší a administrativně minimálně stejně náročná jako jednací řízení bez uveřejnění.

Zakázky do dvou milionů korun

U zakázek malého rozsahu mimo režim zákona o veřejných zakázkách je ovšem situace jiná a v limitu do dvou milionů korun bez DPH za projektové práce lze použít principy soutěže a ostatní pravidla si nastavit výrazně volněji. S uvedeným limitem se lze vejít do projektů, kde jsou předpokládané náklady na realizaci stavby kolem dvaceti milionů korun, anebo se tento způsob výběru projektanta dá použít u koncepčních a územních studií, kde následuje pouze fáze dopracování této studie. Samozřejmě je i zde nutné dodržet základní požadavky zákona o veřejných zakázkách na rovný přístup, transparentnost a přiměřenost. Naším cílem je samozřejmě vždy nastavit veřejnou zakázku tak, abychom zaručili účast těch nejlepších architektů, které na dané téma dokážeme oslovit. To se týká jak výše cen a odměn, tak složení hodnoticí komise, případně způsobu a kritérií hodnocení.
V posledním roce jsme tento menší a jednodušší formát soutěže v různých obměnách použili hned několikrát a jediným omezením byl právě onen dvoumilionový limit. Do něj se musejí vejít všechny navazující projektové fáze včetně případných cen a odměn všem účastníkům. Upozorňujeme tedy, že vzhledem k uvedenému je nutné důkladně ověřit rozsah investice a stanovit přiměřené náklady na projektové práce. Konkrétně šlo o dvě rozhledny v Jihočeském kraji, autobusové nádraží ve Vodňanech, revitalizaci parku v Dukelské ulici v Českých Budějovicích a koncepční studii parků NKP Vyšehrad v Praze. Ve všech těchto případech se otevřená anonymní soutěž nebo soutěžní dialog skutečně jevily jako zbytečně složité, dražší a delší procesy, kde by zadavatel jinak standardní soutěží o návrh nepostupoval.
Shrňme si hlavní výhody výše uvedeného postupu:
> možnost vybírat účastníky na základě portfolia (bez možnosti odvolání na ÚOHS);
> možnost přímo oslovit uzavřený okruh účastníků (zpravidla tři až pět, podle směrnice zadavatele);
> možnost diskuze mezi zadavatelem a účastníky v průběhu soutěže (neanonymně);
> možnost neanonymní prezentace výsledků před hodnoticí komisí (dotazy);
> odměny formou skicovného pro všechny účastníky (zpravidla 60–90 tisíc Kč pro jednoho);
> možnost sestavit hodnoticí komisi dle uvážení zadavatele (doporučujeme nezávislou většinu);
> flexibilnější komunikace mezi všemi aktéry (politici, účastníci, organizátor, hodnoticí komise).
Nutno podotknout, že všechny uvedené výhody platí jen v okamžiku, kdy má zadavatel zájem na transparentnosti celého procesu a v porotě jsou zastoupeni i nezávislí členové s odbornou kvalifikací.

Rozhledna Borkovická blata

V rámci rozvoje návštěvnické infrastruktury v oblasti Borkovických blat mezi Soběslaví a Veselím nad Lužnicí se uvažuje o stavbě rozhledny a pozorovatelny ptactva. Z návrhů od trojice ateliérů vybrala odborná komise projekt, který nejlepším způsobem naplnil zadání jak z pohledu architektonického a konstrukčního řešení, tak z pohledu začlenění do krajinného rázu.
Zadavatel: Jihočeský kraj
Předpokládané náklady stavby: 6 000 000 Kč
Nabídky byly posuzovány neanonymně podle následujících kritérií o uvedené váze:
1. kvalita architektonického a konstrukčního řešení – 60 %
2. kvalifikovaný odhad investičních nákladů stavby – 30 %
3. nabídková cena za provedení zakázky v celém rozsahu – 10 %
Účastníci: tři přímo vybraná architektonická studia na základě referencí obdobných staveb
Odměny: 3× 50 000 Kč
Vítěz: Mjölk architekti
Harmonogram: 10/2018 – příprava podkladů, 12/2018 – vyhlášení výzvy, 2/2019 – odevzdání návrhů, 3/2019 – hodnoticí zasedání poroty
Hodnota navazující zakázky: 490 000 Kč

Rozhledna Vrbenské rybníky

Záměrem je stavba pozorovací věže v ptačí oblasti Českobudějovické rybníky. Při návrhu konstrukce rozhledny je nutné zohlednit způsob založení (viz geotechnický průzkum) a také samotné provedení stavby s ohledem na přístupové cesty.
Zadavatel: Jihočeský kraj
Předpokládané náklady stavby: 5 000 000 Kč
Nabídky byly posuzovány neanonymně podle následujících kritérií o uvedené váze:
1. kvalita architektonického a konstrukčního řešení – 60 %
2. kvalifikovaný odhad investičních nákladů stavby – 30 %
3. nabídková cena za provedení zakázky v celém rozsahu – 10 %
Účastníci: tři přímo vybraná regionální architektonická studia na základě referencí obdobných staveb
Odměny: 3× 50 000 Kč
Vítěz: A8000
Harmonogram: 10/2018 – příprava podkladů, 12/2018 – vyhlášení výzvy, 2/2019 – odevzdání návrhů, 3/2019 – hodnoticí zasedání poroty
Hodnota navazující zakázky: 375 000 Kč

Autobusový terminál Vodňany

Předmětem výzvy bylo zpracování architektonického návrhu autobusového terminálu ve Vodňanech a následné zpracování všech navazujících výkonových fází projektu. Návrh měl být řešen v úrovni základní provozní koncepce a prostorové organizace v podrobnosti studie stavby. Zadavatel požadoval zohlednit požadavky na architektonické, krajinářské a konstrukční řešení, investiční a provozní náklady stavby.
Zadavatel: město Vodňany
Předpokládané náklady stavby: 25 000 000 Kč
Nabídky byly posuzovány neanonymně podle následujících kritérií o uvedené váze:
1. celková komplexnost a architektonická kvalita návrhu – 80 %
2. nabídková cena navazujících projektových prací – 20 %
Účastníci: tři přímo vybraná architektonická studia na základě referencí obdobných staveb
Odměny: 3× 80 000 Kč
Vítěz: Projektil architekti
Harmonogram: 5/2019 – příprava podkladů, 7/2019 – vyhlášení výzvy, 10/2019 – odevzdání návrhů, 10/2019 – hodnoticí zasedání poroty
Hodnota navazující zakázky: 1 750 000 Kč

Park Dukelská, České Budějovice

Předmětem zakázky bylo zpracování architektonického a krajinářského návrhu parku v Dukelské ulici v Českých Budějovicích a následné zpracování všech navazujících výkonových fází projektu. Návrh měl být řešen v úrovni základní provozní koncepce a prostorové organizace v podrobnosti studie stavby. Zadavatel očekává, že v řešeném území dojde k revitalizaci veřejného prostoru města – parku, který bude sloužit především pro vycházky, relaxaci a odpočinek místních obyvatel.
Zadavatel: město České Budějovice
Předpokládané náklady stavby: 20 000 000 Kč
Nabídky byly posuzovány neanonymně podle následujících kritérií o uvedené váze:
1. celková komplexnost a architektonická kvalita návrhu – 80 %
2. nabídková cena navazujících projektových prací – 20 %
Účastníci: tři přímo vybraná architektonická studia na základě referencí obdobných staveb
Odměny: 3× 75 000 Kč
Vítěz: Rusina Frei architekti
Harmonogram: 4/2019 – příprava podkladů, 6/2019 – vyhlášení výzvy, 9/2019 – odevzdání návrhů, 10/2019 – hodnoticí zasedání poroty
Hodnota navazující zakázky: 1 750 000 Kč

Koncepční studie NKP Vyšehrad

Koncepční studie by měla definovat a formulovat především ucelenou vizi a strategii přístupu k rozvoji celého území a celkové kompoziční řešení parkových ploch s ohledem na využití území Národní kulturní památky Vyšehrad a její ochranu. S vybraným dodavatelem by měla probíhat dlouhodobá spolupráce na naplňování této koncepce, vznik management plánu a filozofie přístupu k údržbě a správě území NKP.
Zadavatel: Národní kulturní památka Vyšehrad, příspěvková organizace hl. m. Prahy
Nabídky byly posuzovány neanonymně podle kritéria:
kvalita navrženého koncepčního řešení – 100 %
Účastníci: 17 žádostí o účast, na základě hodnocení portfolia komise vybrala pět ateliérů
Odměny: 5× 80 000 Kč
Vítěz: Till Rehwaldt
Harmonogram: 5/2019 – příprava podkladů, 6/2019 – vyhlášení výzvy, 7/2019 – hodnocení žádostí, 8/2019 – workshopy, 10/2019 odevzdání návrhů, 11/2019 – hodnoticí zasedání poroty
Hodnota navazující zakázky: 1 500 000 Kč

Miroslav Vodák (*1979, Brno) je absolventem Fakulty architektury ČVUT v Praze. Architektonickou praxi získal v ateliérech A8000 v Českých Budějovicích a CGA Architects v New Yorku. Kromě projektové praxe zaměřené na rodinné domy se jako člen spolku CBArchitektura věnuje propagaci architektury veřejných staveb a veřejného prostoru, organizaci architektonických soutěží a je předsedou Komise pro architekturu a územní rozvoj města České Budějovice. www.mirekvodak.com, www.cbarchitektura.cz