Zelný trh je historické náměstí v centru Brna, jehož počátky se datují do 13. století, s dominantou barokní kašny Parnas, obklopené významnými městskými stavbami. Cílem rekonstrukce bylo vytvoření jasně urbanizované plochy s přehledně organizovanou dopravou a pohybem pěších, která bude splňovat veškeré požadavky na funkčnost centrální městské plochy – a to jak funkce shromažďovací, tak obchodní a kulturní. Důraz byl kladen na kompaktnost řešení – centrální plocha náměstí má jasný, nekomplikovaný tvar vycházející z původního tvaru a klasických městotvorných kompozic a měřítek, od chodníků je oddělena pojízdným pruhem majícím charakter kruhového objezdu. V jižní a západní části na ni navazují menší odpočinkové piazzetty osázené stromy. Jednotlivé plochy jsou vizuálně odděleny použitím různých typů povrchů v jedné úrovni. Nově byly doplněny lavičky, svítidla, fontány a další mobiliář.

Pro středoevropskou modernu představuje městský palác signifikantní typ domu, který se stal symbolem zrodu velkoměsta. Svou hustotou, měřítkem, konstrukcí, prostorovou různorodostí a živelným obsahem stále nabízí udržitelnou formu architektury a zároveň alternativu ke generické stavební produkci. Významnou charakteristikou palácové architektury je její vnitřní život. Moderní městské paláce navíc posilují daný princip tím, že interiér volně zpřístupňují veřejnosti a skrze pasáže zapojují stavby do uliční sítě města.

Člověk v důsledku využívání krajiny mění její charakter. Obnova krajiny je proces zdlouhavý a nákladný, vyžaduje zapojení řady odborných profesí, jejichž názory se nezřídka různí. Na jedné straně stojí zastánci biotechnických forem rekultivací, na druhé straně obhájci přirozených, přírodě blízkých postupů. A jak může do celého procesu přispět architekt?

Krajina zasažená činností člověka. Krajina exploatovaná, tj. využívaná i zneužívaná, obdělávaná i vykořisťovaná, krajina přetvořená, post-krajina. Upínáme svou pozornost do míst, kde člověk zanechal výraznou stopu a kde přichází cílená obnova. Co nás k této obnově vede? Výčitky svědomí, vzpomínky na minulost, hospodářský profit, touha po obytnosti a kráse?

Kamenný dům v osadě v Chaloupkách z počátku 19. století byl vystavěn na typickém obdélném půdoryse, se středovou osou a dvěma světnicemi. Přestavba, jež vznikla jako diplomní projekt paralelně s projektem čajového domku v zahradě, zachovává původní charakter domu. Nová hmota prochází skrz střed starého domu a doslova do něj proráží světlo. Křížové spojení dvou tvarově podobných, avšak materiálově zcela odlišných domů tvoří harmonicky kontrastní celek, který je umocněn konceptem prostorového uspořádání a řadou detailů, jež prostupují jako malá překvapení celým domem.