Trenčín bude v roce 2026 Evropským hlavním městem kultury a jako součást systémových kroků v souvislosti s tímto titulem radnice zřídila unikátní funkci městského kurátora, který působí v rámci útvaru územního plánování jako specialista na péči o veřejný prostor. Na Slovensku dosud tato pozice fungovala pouze v Trnavě. O tom, co jeho profese obnáší, jak se daří do plánovacích procesů zapojovat veřejnost a co se za rok jeho působení v Trenčíně podařilo, jsme hovořili s Omarem Mirzou.

První dětský hospic v ČR vyrostl v areálu domova pro seniory Kociánka v Brně. Jedná se o zařízení s paliativní a odlehčovací péčí, rehabilitacemi, terapiemi a hlavně komplexní podporou pro rodiny v těžké životní situaci. Je útočištěm, místem pro prožití těch nejtěžších chvil i prostorem pro úlevu, vzájemnou podporu nebo samotu, ale i pro chvíle normálního žití a radostného setkávání. Dům pro Julii je i přes svou velikost poměrně nenápadný, citlivě zasazený do přírodního amfiteátru původního parku a otočený do chráněného vnitřního atria se zachovanými vzrostlými stromy. Do něj se obracejí společné místnosti i soukromé pokoje pro děti. Na vegetační střeše se nachází vyhlídkový chodník vedoucí k místu pro rozjímání na vrcholku svahu. Z pokojů rodičů v horním podlaží na něj lze vyjít ve kteroukoli denní i noční hodinu.

Po několika dekádách opomíjení následovaných v posledních letech medializovanou debatou akcelerovanou kontroverzními politickými výroky mají oběti romského holokaustu v Letech u Písku pietní místo pro uctění jejich památky. V místech bývalého romského tábora, kde se donedávna nacházel velkokapacitní vepřín z dob normalizace, byl zrealizován rozlehlý památník v krajině, který vzešel z veřejné mezinárodní krajinářsko- -architektonické soutěže. Základním kompozičním prvkem je les jako metafora společenství, přičemž důležitým aktérem v celé koncepci je čas. Návrh nemá konečnou podobu, ale představuje proměňující se přírodní proces. Vedle komemorativní funkce nabízí místo i edukativní rovinu formou audiovizuální stezky a návštěvnického centra s tematickými expozicemi. 

Při příležitosti jubilejního 10. ročníku soutěže Kaplicky Internship, kterou organizuje nadace Bakala Foundation ve spolupráci s Design Museem v Londýně a Nadačním fondem Kaplicky Centre, přicestoval do Prahy architekt, partner Studia Libeskind Yama Karim. Již potřetí je vyhlášení spojeno se soutěžní Přehlídkou diplomových prací a vůbec poprvé se laureátkou obou cen stala jedna studentka – Justýna Kaislerová z pražské Akademie výtvarných umění. Po úvodní přednášce Yamy Karima, která slavnostní večer otevřela, jsme s ním hovořili o žádoucích vlastnostech začínajících architektů a architektek nebo o procesech navrhování ve Studiu Libeskind.

Když sleduji aktuální dění kolem tzv. digitalizace stavebního řízení (DSŘ), nepřestávám žasnout nad tím, jaký všespásný status tato agenda postupně získala a jaká velkolepá očekávání jsou do ní vkládána. Z digitalizace se stala jakási mantra či mýtus, ke kterému se mnozí upínají, aniž by ovšem vnímali reálie. Alarmující je pak i přístup novinářů, kdy až na vzácné výjimky nenacházím v četných komentářích k tématu kýženou polemiku, naopak registruji jen jeho další démonizaci.