Rodinný dům od Ivana Kroupy v obci Včelná nedaleko Českých Budějovic nemá jednoduchý osud. Nepochopení sousedů, nekompetence řemeslníků, dlouho trvající nedokončenost. A přesto stojí. Sebevědomě a přitom kontextuálně. Na první pohled poněkud odtažitý, uvnitř srdečný a přívětivý. Věrně zrcadlí duši svého majitele.

V průběhu šestnácti let od své realizace se dům ve Zdiměřicích navržený architektem Stanislavem Fialou, tehdy působícím ještě jako součást kanceláře D3A, objevil už v nemálo filmech. U oblého jídelního stolu, za nímž uprostřed léta seděla naše redakce spolu s majitelem domu, popíjel alkohol Jan Budař coby Czech Made Man, u krbu a na zahradě se natáčela reklama na ztracená písmenka jednoho známého hobbymarketu a ve vířivce se stěnou otevřenou do centrálního prostoru se vystřídalo už několik známých herců. Zároveň v tom stejném domě od začátku bydlí stále tentýž uživatel.

Některým připomíná sfingu, jiným funkcionalistické vily bohatých továrníků. Trůní na vrchu Barbořina nad Kroměříží a je všechno, jen ne obyčejná. Kroměřížská vila byla pro svého tehdy třicetiletého architekta Svatopluka Sládečka jednou z prvních realizací.

Návštěvou ve Vonoklasech odstartovala druhá série našich výletů po známých domech a vilách, které budou již v době našich reportáží prověřeny léty užívání. V případě vily od architektů Ladislava Lábuse a Lenky Dvořákové uběhlo od dokončení výstavby (neuvěřitelné) čtvrtstoletí.

Dřevo je materiál minulosti, ale především také budoucnosti. O tom jsme se mohli přesvědčit již před dvěma lety v čísle věnovaném uhlíkově neutrální architektuře (viz ERA21 #02/2022) a každoročně se o tom můžeme přesvědčovat při Salonu dřevostaveb. Na letošní ročník tohoto festivalu dorazila spoluzakladatelka nizozemské architektonické kanceláře Team V Do Janne Vermeulen a my jsme si nenechali ujít příležitost ji vyzpovídat. Rozhovor se logicky točil kolem nedávno dokončené obytné výškové budovy HAUT v Amsterdamu, která se stala jednou z nejvyšších hybridních dřevostaveb na světě.