Železobetonový modulový krystal vetknutý do svahu v Černošicích zvedá obytný prostor do výšky nad střechy sousední zástavby k nerušenému výhledu na údolí Berounky. Dům Krystal, dokončený v roce 2008 podle projektu Jána Studeného a Martina Vojty z ateliéru ksa. působí na první pohled extravagantně, postupem času však přirozeně splynul s téměř lesním charakterem okolní zahrady.

Jednopodlažní dům s atriem specifického tvaru, postavený v roce 2006 podle projektu Borise Redčenkova, Prokopa Tomáška a Jaroslava Wertiga z ateliéru A69 – architekti, se nachází v blízkosti žižkovské Chmelnice, kde se mísí modernistické zásahy se strukturou zahradního města. V některých diskuzích na internetu vyvolávalo pochybnosti soukromí atria, protože je do něj vidět z oken nedalekého osmipodlažního paneláku. Z ulice ale přítomnost jakéhokoli rodinného domu takřka není znatelná – pozornost kolemjdoucích možná upoutá plot porostlý popínavou zelení, dům sám za ním stojí zcela skrytě.

Koncept založený na překopírování úhlu okolního terénu do stejně zešikmených ploch interiéru stavby je dodnes jedinečným experimentem. Netradiční je též fasáda, kterou architekti Jan Šépka, Tomáš Hradečný a Petr Hájek opatřili růžovým nátěrem, inspirovaným stavbou průtokového kanálu Ústavu vodního stavitelství v Berlíně od Ludwiga Lea. Jak se žije v domě, kde šikminy zaujímají téměř dvě třetiny veškeré podlahové plochy?

Jedním z domů, nad kterými architektonická bublina před skoro dvaceti lety notně óchala a áchala, byl takzvaný Slamák Petra Suskeho a jeho ateliéru SEA. Architektonický koncept „stohu slámy s deštníkem“ originálně kombinoval zemitost přírodní architektury s lehkostí high-tech konstrukce. Realizace se pak kolem poloviny nultých let stala vděčnou stálicí studentských rešerší i novinových článků všeho druhu.

Česká variace na Vilu nad vodopádem od Franka Lloyda Wrighta, kterou navrhli Markéta Cajthamlová a Lev Lauermann, možná nemá svůj vlastní vodopád, celkovým vyzněním ovšem slavný inspirační zdroj nezapře. Ve velkorysém plynoucím prostoru se střídají plochy světlého dřeva a cihel, za okny šumí chladný les a světlo pableskuje skrz koruny vysokých dubů.