Sportovní hala v Novém Hrozenkově slouží jak pro potřeby přilehlé základní školy, tak pro širokou veřejnost. Umístění objektu mezi násyp železniční trati a stávajícím východním křídlem školy vytvořilo prstenec kolem vnitřního dvora a zahrady, které jsou nově přístupné ze všech školních budov novými vstupy. Architektonickým záměrem bylo propojit venkovní krajinu a interiér tělocvičny, což umožňuje velkorysé prosklení na západní fasádě. Tvar domu je z velké části ovlivněn vnitřní lezeckou stěnou, která vystupuje nad podhled hrací plochy a tvoří dominantní horní světlík, který je zrcadlen i na druhé straně. Obložení z dřevěných lamel v interiéru dotváří atmosféru a akustickou pohodu. Projekt má více fází a kromě sportovní haly zahrnuje i rekonstrukci hlavní budovy ZŠ, technické vybavení, nové šatny, zázemí haly a rekonstrukci místní kultovní posilovny v suterénu. V budoucnu se chystá i revitalizace okolí.

Rozhovor s profesorkou Momojo Kaidžimou vznikl během jejího březnového pobytu na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Její tým a studenti z ETH v Curychu přijeli pozorovat a zaznamenávat život v centru Prahy, jako inspirace jim sloužily historické veduty. Výsledkem týdenního workshopu bylo deset velkoformátových axonometrií, do nichž švýcarští a čeští studenti zakreslili prostory města včetně stovky let vzdálených událostí. Výzkumné metodě, kterou Momojo Kaidžima nazývá architektonická etnografie, byla věnována i veřejná přednáška na FA ČVUT.

Stavbu vratislavického společenského centra IGI iniciovala potřeba přemístit městskou knihovnu z těsných prostor kulturního centra Vratislavice 101010 do větších. Jako vhodné místo se jevil sousední nevyužívaný objekt bývalé fary, který však nemohl pojmout veškeré požadované funkce. Proto došlo k rozhodnutí budovu rozšířit o přístavbu, která provozní nároky vyřeší. Z požadavků a představ investora se nakonec zformulovalo zadání pro komunitní centrum. Ideou projektu je vytvoření nového veřejného místa, které naváže na dosavadní pulzující střed Vratislavic definovaný kostelem, radnicí, objektem 101010 a Zámeckým parkem. Bývalé faře je ponechán původní charakter a ze západní strany je doplněna vyšší soudobou elementární hmotou knihovny. Oba domy jsou propojeny v podzemní části a proskleným spojovacím můstkem v úrovni prvního patra. 

Na benátském bienále architektury v roce 2018 postavilo katalánské studio Flores & Prats částečnou repliku barcelonské umělecké scény Sala Beckett v měřítku 1 : 1. Architekti vystavili také všechny materiály, které vznikly během práce na projektu, včetně pracovních modelů a nedokončených výkresů. Flores & Prats tvrdí, že důraz na fyzické vytváření věcí dává práci architekta řád nezávislý na náhodě, zakázce nebo okolnostech...

Odborná platforma Carbon Leadership Forum¹ stojí mimo jiné za iniciativou Uhlíkově chytré stavebnictví (Carbon Smart Building), v rámci níž v roce 2018 formulovala tento ambiciózní cíl: „Máme vizi prosperujícího globálního stavebnictví, které dokáže v rámci vystavěného prostředí každý rok bezpečně uložit miliardy tun uhlíku, díky čemuž se stane provoz nových i stávajících budov uhlíkově neutrálním. Uskutečnění této vize dosáhneme vzájemným propojením oborových partnerů s různými specializacemi za účelem společné realizace koordinované strategie a akčních plánů, vedoucích k celosvětové transformaci vystavěného prostředí, které se tak promění z producenta emisí na uhlíkové úložiště.“² V rozhovoru s Chrisem Magwoodem ze školicího a výzkumného centra Endeavour jsme hovořili o tom, jak taková transformace může vypadat a v jakých případech se už pokročilo od slov k činům.