Rekonstrukce jednoho z nejvýznamnějších veřejných prostorů moravské metropole probíhala v roce 2022 sice za bariérou stavebního oplocení, ovšem na přání architektů průhlednou, takže zvědaví Brňané mohli sledovat průběh prací v přímém přenosu. Park se otevíral po částech (kvůli uchycení výsadeb) od jara 2023 a dnes má za sebou první letní sezónu. Přirozeným těžištěm se stal nový objekt kavárny, jehož elipsovitá podpora střechy vizuálně ukončuje pohledovou osu z náměstí Svobody. Na kavárnu a dětské hřiště pak navazuje multifunkční centrální plocha s výrazným vodním prvkem, ohraničená dřevěnou lavicí. Důležitou složkou návrhu je krajinářské řešení Kláry Zahradníčkové, která byla do týmu přizvána v roce 2019, a také řešení hospodaření s dešťovými vodami.

Žijeme ve zvláštní době... nebo spíš v době z historického hlediska běžné? Destrukce blízkého prostředí jako by se našemu mentálnímu prostoru dlouho vyhýbala. Vzdálené válečné konflikty a řádění přírodních živlů stály delší čas pocitově opodál. Dnes už tomu tak ovšem není. Pulz doby obnovil existenční témata i jejich blízkost.

V polovině června se na redakci obrátil architekt Karel Kroupa, rodák z Broumova, ročník 1918, který se při příležitosti životního jubilea rozhodl zaznamenat svůj životní příběh poznamenaný dramatickými událostmi 20. století. V rozhovoru s Rostislavem Koryčánkem pak odhalil své dojemné vlastenectví, vylíčil nelehkou cestu k architektuře i samotnou profesní dráhu plnou nečekaných zvratů a nezapomenutelných setkání a vyznal se z lásky k architektuře.

Málokterý český architekt dokáže tak originálně reagovat na zadání a místní kontext jako Svatopluk Sládeček. Jeho „figurky“, domy atypických tvarů a charakterů, jsou pro zasvěcené publikum dobře známé včetně svérázných přezdívek, kterými disponují. Kromě konceptu figurkativní architektury jsme s ním též hovořili o inspiraci modernismem, o architektuře jako jedné z podstatných oblastí kultury a o hledání původu radosti, kterou některé stavby bezděky působí. Ihned po pořízení rozhovoru jsme se vydali na vlastní oči přesvědčit, jak tyto aspekty zohledňuje jedna z jeho prvních realizací, vila na Barbořině v Kroměříži.

Dřevozpracující průmysl prochází dramatickým vývojem vlivem změny přírodních podmínek. Sídlo dřevařské firmy Kloboucká lesní je tak navrženo jako flexibilní schránka s prostorovými rezervami umožňujícími reagovat na nečekaný rozvoj. V areálu fabriky bylo pro novou budovu zvoleno exponované místo. Severní fasáda objektu se otáčí k obci a přijíždějícím návštěvníkům a svou hmotou zakrývá průmyslové stavby areálu. V druhém plánu tvoří její pozadí scenerie Pláňavského hřebene. Základní konstrukce domu je kombinací těžkého dřevěného skeletu, betonového jádra a ocelových ztužení. Jednotlivé moduly vyplňuje několik typů fasádních panelů, které jsou umístěny dle logiky vnitřní dispozice. Hlavní část dřevěné konstrukce tvoří lepené BSH profily, vyrobené pouze několik desítek metrů od stavby. Většina dřeva použitého na stavbu je z nedalekých lesů, převážně se jedná o beskydský smrk.