Žijeme ve zvláštní době... nebo spíš v době z historického hlediska běžné? Destrukce blízkého prostředí jako by se našemu mentálnímu prostoru dlouho vyhýbala. Vzdálené válečné konflikty a řádění přírodních živlů stály delší čas pocitově opodál. Dnes už tomu tak ovšem není. Pulz doby obnovil existenční témata i jejich blízkost.

V polovině června se na redakci obrátil architekt Karel Kroupa, rodák z Broumova, ročník 1918, který se při příležitosti životního jubilea rozhodl zaznamenat svůj životní příběh poznamenaný dramatickými událostmi 20. století. V rozhovoru s Rostislavem Koryčánkem pak odhalil své dojemné vlastenectví, vylíčil nelehkou cestu k architektuře i samotnou profesní dráhu plnou nečekaných zvratů a nezapomenutelných setkání a vyznal se z lásky k architektuře.

Málokterý český architekt dokáže tak originálně reagovat na zadání a místní kontext jako Svatopluk Sládeček. Jeho „figurky“, domy atypických tvarů a charakterů, jsou pro zasvěcené publikum dobře známé včetně svérázných přezdívek, kterými disponují. Kromě konceptu figurkativní architektury jsme s ním též hovořili o inspiraci modernismem, o architektuře jako jedné z podstatných oblastí kultury a o hledání původu radosti, kterou některé stavby bezděky působí. Ihned po pořízení rozhovoru jsme se vydali na vlastní oči přesvědčit, jak tyto aspekty zohledňuje jedna z jeho prvních realizací, vila na Barbořině v Kroměříži.

Dřevozpracující průmysl prochází dramatickým vývojem vlivem změny přírodních podmínek. Sídlo dřevařské firmy Kloboucká lesní je tak navrženo jako flexibilní schránka s prostorovými rezervami umožňujícími reagovat na nečekaný rozvoj. V areálu fabriky bylo pro novou budovu zvoleno exponované místo. Severní fasáda objektu se otáčí k obci a přijíždějícím návštěvníkům a svou hmotou zakrývá průmyslové stavby areálu. V druhém plánu tvoří její pozadí scenerie Pláňavského hřebene. Základní konstrukce domu je kombinací těžkého dřevěného skeletu, betonového jádra a ocelových ztužení. Jednotlivé moduly vyplňuje několik typů fasádních panelů, které jsou umístěny dle logiky vnitřní dispozice. Hlavní část dřevěné konstrukce tvoří lepené BSH profily, vyrobené pouze několik desítek metrů od stavby. Většina dřeva použitého na stavbu je z nedalekých lesů, převážně se jedná o beskydský smrk.

Čtvrtek 18. května 2023, někde ve středu prostor Arsenale:

Markéta: Ondřeji! To je ale překvapení!

Ondřej: Markéto!

Oba věděli, že na oficiálním otevření benátského bienále letos pojmenovaného Laboratory of the Future (Laboratoř budoucnosti) budou, ale že se potkají právě tady – v českém pavilonu –, si nenaplánovali. Společně - formou rozhovoru - pak přinášejí recenzi na letošní výstavu.