Úprava nábřeží říčky Loučné v centru Litomyšle navazuje na úsek realizovaný již dříve AP atelierem Josefa Pleskota. Základem koncepce obnovy je propojení čtyř různých městských prostorů – nábřeží, břehů řeky, parku a ulice – do jednoho funkčního celku. Na nábřeží vzniká městská promenáda pod stromy lemovaná nízkou zídkou z probarvovaného betonu, která vytváří hranici mezi městem a přírodními břehy řeky. Ty jsou zachovány ve své divokosti a zpřístupněny pouze na vybraných místech lehkými pozorovatelnami ptáků a ryb. Park u Smetanova domu je upraven na prosluněnou pobytovou louku. Obnovena byla i zahrádka restaurace, která je nově doplněna o ocelový pavilon se zelenou střechou.

Redakce časopisu ERA21 přeje všem čtenářům a čtenářkám úspěšný rok 2018. Věříme, že i nový rok vám bude pravidelně zpříjemňovat čtení, které přináší „o architektuře víc!“.

Česká komora architektů (ČKA) představila deset tezí k novému stavebnímu zákonu. Jsou sepsány z pohledu architektů, tedy těch, kdo navrhují a tvoří domy, obce, města a krajinu. Komoře jde o zejména o kvalitní prostředí a nastavení dobrých pravidel pro výstavbu. Ve zkrácené verzi byly teze publikovány v časopise ERA21 #06/2017.

Geografie architektury mívá tendenci vycházet z klišé a ani v případě Belgie se tomu nelze ubránit. Celá Belgie je jedním velkým klišé, v němž lidé stavějí a žijí, aniž by nad tím hlouběji přemýšleli. Dnes dělají věci takto, zítra zase jinak, je-li to potřeba; své životy a názory si nenechají ničím narušit a jen tak něco je nerozhází. Slavný boloňský historik Carlo Ginzburg navštívil před několika lety Lovaň. Jeho fascinace dosud nedefinovanými okrajovými fenomény přirozeně svedla řeč k současné belgické architektuře.

Známý belgický novinář Geert van Istendael mluví v jednom eseji nazvaném Krása ošklivosti o zvláštním světě bez ladu a skladu, ve kterém se rozmáhá hrůzná uniformní ošklivost. Typický Belgičan prý nedbá žádných nařízení o tom, jak by měl stavět, zato staví ostošest. Každý vlámský obyvatel prý chodí spát s cihlou v žaludku. Měl jsem to štěstí nějaký čas studovat v Gentu a projíždět Vlámskem na kole. Denně jsem tak vnímal onu ošklivou krásu a musím říct, že mě velmi zaujala. Stejně jako zpracovávání nejnovějšího čísla časopisu s názvem CHVÁLA VŠEDNOSTI: VLÁMSKO.

Filip Landa, šéfredaktor