Ceny Adapterra Awards za nejlepší nápady, jak čelit projevům klimatické změny si od Nadace Partnerství odnáší šestice projektů. Hlasování o “miss sympatie”, ve kterém se pro 21 finalistů sešlo 8 tisíc hlasů, vyhrálo navrácení řeky Dyje do tří odstavených ramen. Projekt Povodí Moravy si zároveň odnáší i cenu odborné poroty za nejlepší opatření proti suchu ve volné krajině. Spolu s ním slaví první místo v kategorii volná krajina i Lubor Křížek za systém tůněk a mezí k zadržování vody v Dřevništi u Sedlčan. V kategorii zastavěná území porotce nejvíc zaujal Park u Rakováčku v Rokycanech, který slouží místním lidem i rakům. Cenu za unikátní pracovní prostředí vyhrál ČSOB Kampus v pražských Radlicích se stromy a parkem na střeše a chytrým systémem vytápění a chlazení. V kategorii můj domov zvítězil téměř soběstačný slaměný dům v Dobřejovicích. Cenu za nejlepší projekt na území Prahy, partnera soutěže, získaly Plužiny jako příklad šetrného zemědělství v hlavním městě.

Vizuální smog – zejména ten, který vytváří reklamní značení obchodů v parteru ulic a náměstí – je typicky lokální problém. Jako s lokálním problémem by si s ním měly umět poradit zejména radnice českých měst. Jenže jak jsou k tomu legislativně vybaveny? A jak boj proti vizuálnímu smogu probíhá v praxi? Následující řádky jsou záznamem snahy zkrotit reklamní džungli v historickém jádru hlavního města.

Na začátku byla úspěšná diplomová práce na téma Grafický design ve veřejném prostoru, jejíž součástí byla také mapa vizuálního smogu (viz ERA21 #03/2018). Ani po pěti letech toto téma grafičku Veroniku Rút Fullerovou neopustilo. Věnuje se osvětě, stála u zrodu několika manuálů, spolupracuje s městy i firmami a poskytuje jim konzultace v oblasti vizuální komunikace. V rozhovoru pro ERA21 objasňuje, jak může vizuální identita ovlivnit úspěšnost firmy, jaké dopady na naši psychiku může mít estetická úroveň prostředí, v němž se pohybujeme, a co dělat pro zlepšení současného stavu veřejného prostoru.

V Nové Dubnici ve čtvrti Dlhé Diely vyrostla rozsáhlá zástavba. Velký podíl na jejím vzniku má společnost Neture Bau, která zde kromě čtrnácti řadovek realizovala technickou a dopravní infrastrukturu částí čvrti a pod jejímiž křídly bylo naprojektováno a realizováno také několik individuálních rodinných domů. Řídí se zásadou poskytnout majitelům pohodlné a kvalitní bydlení s výhledem do budoucna. Už řadu let staví v nízkoenergetickém standardu blížícím se pasivnímu. Vybírá kvalitní materiály s dlouhou životností a snaha o variabilitu projektu také v mnoha ohledech počítá s potřebami seniorů.

V rámci článku o budově Vinařství Lahofer jsme kromě dvou nezávislých recenzí publikovali také rozhovor s autory stavby Ondřejem Chybíkem a Michalem Krištofem. Nyní ho přinášíme v plném znění i pro čtenáře našeho webu.