In 2015, I managed to introduce the issue of visual pollution into the public debate in the Czech Republic. I had returned from an internship abroad and suddenly I saw Brno as never before: overlaid with a meaningless mixture of signs, notices, and canvases. This experience shaped my decision of how to spend my spare time for the next few years.

Výškově nastavitelné stoly MODESK navazují na dlouholetou tradici českého designu a truhlářské výroby ve spojení s minimalistickým funkčním designem, který se hodí do každého interiéru. MODESK kombinuje ocelové komponenty s kvalitním, mistrem truhlářem ručně zpracovaným dřevem. Nabízí výškově nastavitelné stoly, které se přizpůsobí jak materiálem a vzhledem, aby ladily s interiérem, tak i funkčností, aby vyhovovaly individuálním pracovním návykům. Stoly MODESK lze vybavit funkčními textilními doplňky, praktickými
skříňkami a kabinety nebo elektrickými zásuvkami pod desku, díky kterým už nebudete muset řešit, kam zapojit svou elektroniku a příslušenství.

The phrase “industrial architecture” contains two seemingly contradictory notions. One purely technical, framed by monofunctional purposefulness and efficiency; the other artistic, based on art principles and idealized history. They find synergy in architectural transformations that have reverberated through Czech society since the 1990s. Dozens of projects have been started since that time, their success measured mostly by their continued existence (or the lack thereof), or the level of artistic and architectural creativity harnessed in their preservation. But the main thing, that which is often left out, are the individual protagonists in the transformations of industrial architecture.

Dlouhá léta jsme byli zvyklí na tradiční tvary a povrchy dveří s reliéfy či masivními zárubněmi. Dnešní pojetí prostoru a konstrukce dveří nabízejí více možností, trendem je ale určitě příklon k minimalismu a estetické čistotě.

Prague citizens now regard their riverfronts as something approaching a miracle: a car park ten years ago, today a cultural and social scene unparalleled around the city, maybe even the country. For a while the surprising metamorphosis of Vltava riverfronts went unnoticed, keeping to the ephemeral plain of the program. This spring it ventured to the plain of the physical, with the refurbishment of twenty vaults (originally ice storage areas) in the riverfront wall. The new hybrid spaces, halfway between interior and exterior, operate under the convenient status of “public space meander” and they will serve as bars, cafés, galleries, or a public library.