Srub navržený architektem Jiřím Roubíkem vznikl v Bělkovickém údolí jako současná interpretace tradiční dřevěné stavby. Konstrukce z beskydské jedle, velkoryse prosklený štít i promyšlené řešení detailů reagují na specifické vlastnosti masivního dřeva a zároveň otevírají interiér okolní krajině.

Na pomezí architektury, digitální přípravy a truhlářské výroby vznikalo nové komunitní centrum výrobní firmy podle návrhu studia Klikarch. Jeho následnou realizaci zajistilo Dřevodílo.

Interiér o ploše přibližně 400 m² slouží jako společné zázemí pro více než dvě stovky zaměstnanců. Prostor kombinuje jídelnu, pracovní místa, zasedací část i neformální místa pro setkávání. Architektonický koncept stojí na otevřené dispozici bez pevných koridorů a na variabilitě, která umožňuje prostor přizpůsobovat různým způsobům využití.

„Nenavrhujeme chodby. Navrhujeme fluidní prostory. Ano, je to sice určitá komunikační trasa, ale zároveň chceme, aby byla součástí pobytového prostoru,“ dodává architekta Žofia Baltazár z architektonického studia Klikarch. 

Pro realizační tým Dřevodíla to ale znamenalo především sérii atypických konstrukčních řešení, která vyžadovala přesnou digitální přípravu, individuální výrobu i koordinaci přímo na stavbě.

Horácká multifunkční aréna v Jihlavě se skládá ze čtyř objektů – dva jsou původní a dva nové, propojené podzemním tunelem. Architektura arény staví na myšlence živé městské struktury – nikoli uzavřené haly, ale otevřené a přirozené součásti města. Vznikl tak propojený kampus, který rozšiřuje veřejný prostor, otevírá přízemí veřejnosti a podporuje prostupnost mezi ulicí Tolstého s Vysokou školou polytechnickou, Smetanovými sady a okolními ulicemi. Tím vytváří otevřený komplex, který historické centrum doplňuje a rozšiřuje, aniž by s ním soupeřil. Silueta stavby využívá geometrie ostrých trojúhelníků – vrcholy fasádních segmentů vizuálně odkazují na gotické vertikály historického centra i symbol červeného ježka ze znaku města. Na střeše haly se nachází venkovní běžecká dráha, která obohacuje hlavní sportovní funkci budovy a láká návštěvníky k výhledům na okolní město.

Délka rekonstrukce střechy je jedním z klíčových faktorů, které ovlivňují komfort uživatelů budovy, náklady na realizaci i rizika spojená s odkrytím střešního pláště. Výměna krytiny přitom nemusí znamenat několik týdnů stavebních prací. Moderní lehké krytiny z oceli nebo hliníku umožňují v mnoha případech výrazně zkrátit dobu montáže a omezit nezbytné stavebních zásahy.

Dožívající samota uprostřed lesů Krušných hor byla radikálně přestavěna, aby mohla sloužit jako zázemí pro letní tábory a pro účely rodinného horského ubytování v soudobých standardech. Soubor sestává z novostavby rekreačního bydlení, propojovací zastřešené terasy a zrekonstruovaného původního stavení, které dnes obsahuje tři rodinné apartmány a společenský prostor v přízemí. Jednoticím prvkem je bílá barva. Starý dům získal odolnou ocelovou střechu, která přes dřevěné přestřešení svahu přechází na přiznané novostavbě v běloskvoucí ocelovou fasádu. Její tektonika je zintenzivněna atypicky úzkými pásy plechů na míru a znásobeným falcováním. Objekty jsou posazeny na podstavec z místního krušnohorského kamení – trosek minulosti.