Podhůří Jizerských hor a Ještědského hřbetu, kde zakládající členové libereckého studia Mjölk architekti Jan Mach a Jan Vondrák studovali a dodnes zde působí, předurčilo jejich zájem o architekturu zasahující do přírodního rámce. Výsledkem je několik nových rozhleden a vyhlídek na vrcholcích nedalekých kopců. Povídali jsme si o tom, jak architekturou vstupovat do volné krajiny, jak se vypořádat s kontroverzemi, které s sebou takové stavění nese, i o potřebě velkorysosti a radosti z tvorby.

Dnešní doba přeje kvalitním materiálům, které jsou i po letech zcela funkční, působí nadčasově a originálně. Přesně takovými materiály jsou designové stěrky Imitace betonu a Betonepox. Jde o léty prověřené technologie, které díky zkušenostem doladila firma Němec do posledního detailu.

Od 1.1.2022 se významně zpřísnily požadavky na novostavby. Energetická optimalizace se stává nedílnou součástí již samotné studie. Budova splňující nové požadavky by měla optimálně propojit úsporný architektonicko-stavební koncept budovy, účinné technologie a případně i využít dostupné obnovitelné zdroje.

Když jsme poprvé požádali „první dámu“ české architektury o „rodinný“ rozhovor o architektuře, dostalo se nám důrazného odmítnutí. Prý se doma o architektuře nebaví. Následovalo pár dlouhých telefonátů a vysvětlování a nakonec jsme se jeden sobotní podvečer setkaly – profesorka Alena Šrámková, její dcera Magdalena Hlaváčková a vnučka Magdalena Hlaváčková ml. – v jejich domě v Jenštejně a povídaly si o tom, jak se předává architektonická profese z generace na generaci.

Kolem termínu postmoderní architektura panuje dodnes zmatek, k jakému dědictví architektonické tvorby vlastně odkazuje. Ačkoli tato tendence – původně kritická vůči zkostnatělým dogmatům modernismu a vymezující se proti módní vlně brutalismu – má své kořeny a první teoretické manifesty již v šedesátých letech, její etablování pod termínem postmoderna je spojeno až s teoretickou agendou Charlese Jenckse...