Před jedenácti lety publikoval časopis ERA21 (#01/2006) citaci z mého eseje Pět kritických horizontů pro učitele architektury ve věku rozptýlení. V tomto eseji jsem vyjádřil myšlenku, že model vzdělávání architektů formou ateliéru je vystaven různým rozptylujícím vlivům, které buď zpochybní model samotný, nebo povedou ke vzniku modelů nových. Tehdy jsem byl přesvědčen, že rozptylující vlivy narostly a výrazně oslabily efektivitu moderního a postmoderního ateliérového modelu – a dnes jsem o tom přesvědčen tím více. V minulosti tento model závisel na mistrech, kteří poněkud tajemně sdíleli své metody se snaživými učedníky.

Společnost DELTA od roku 2016 aktivně prosazuje BIM do přípravy, plánování a řízení stavebních projektů, a nabízí tak investorům vyšší kvalitu budovy za nižší náklady na výstavbu projektu díky efektivnější organizaci stavebního procesu. Příprava projektové dokumentace v BIM sdružuje všechny technické detaily do jednoho modelu budovy a vede k těsnější spolupráci všech zúčastněných stran...

V polovině června byly zveřejněny výsledky architektonické soutěže „e4 – cihlový dům budoucnosti“, pořádané společností Wienerberger cihlářský průmysl, a. s., s cílem získat originální architektonická řešení cihlových rodinných domů s pálenou střešní krytinou v souladu s požadavky na výstavbu budov po roce 2020. Vítězný projekt architekta Bohumila Brůži bude vyhlašovatelem realizován jako vzorový dům konceptu e4.

Slovenská komora architektov na tlačovej konferencii, ktorá sa konala 6. júla, slávnostne oznámila nominované diela XVI. ročníka Ceny Slovenskej komory architektov za architektúru CE∙ZA∙AR 2017.

Problematický vztah odborné i laické veřejnosti k architektuře vzniklé za minulého režimu byl v poslední době již na více místech artikulován. Odráží se v kauzách souvisejících se sekundárními zásahy, přestavbami a demolicemi architektury a výtvarného umění té doby, v uměleckých intervencích i nejnovějším odborném výzkumu. Asi největší pozornosti se dostává tématu panelových sídlišť, ale na řadu přicházejí i další realizace. Mladá generace veřejně vystupujících autorek a autorů, mnohdy výrazněji nezatížená osobní zkušeností s předlistopadovým režimem a střízlivě reflektující společensko-politickou a kulturní situaci porevoluční, je již schopna nahlížet toto období objektivně a kriticky jej hodnotit. Architektuře i umění té doby se pomalu začíná dostávat pozornosti odborníků a přestávají být neviditelné a apriori odmítané. V mnoha případech jsou dokonce i východiskem či inspiračním zdrojem pro tvorbu současnou.