Jednopodlažní dům s atriem specifického tvaru, postavený v roce 2006 podle projektu Borise Redčenkova, Prokopa Tomáška a Jaroslava Wertiga z ateliéru A69 – architekti, se nachází v blízkosti žižkovské Chmelnice, kde se mísí modernistické zásahy se strukturou zahradního města. V některých diskuzích na internetu vyvolávalo pochybnosti soukromí atria, protože je do něj vidět z oken nedalekého osmipodlažního paneláku. Z ulice ale přítomnost jakéhokoli rodinného domu takřka není znatelná – pozornost kolemjdoucích možná upoutá plot porostlý popínavou zelení, dům sám za ním stojí zcela skrytě.

Není to tak dávno, kdy nebyla k dispozici širší volba ohledně dveřní zárubně. Velkému zájmu se těšila klasická „obložka“ a v menší míře se používala ocelová zárubeň. V současné době jsou čím dál více vyhledávány skryté zárubně, které potvrzují trend minimalistického a nadčasového designu v duchu čistých a rovných linií.

Koncept založený na překopírování úhlu okolního terénu do stejně zešikmených ploch interiéru stavby je dodnes jedinečným experimentem. Netradiční je též fasáda, kterou architekti Jan Šépka, Tomáš Hradečný a Petr Hájek opatřili růžovým nátěrem, inspirovaným stavbou průtokového kanálu Ústavu vodního stavitelství v Berlíně od Ludwiga Lea. Jak se žije v domě, kde šikminy zaujímají téměř dvě třetiny veškeré podlahové plochy?

Čistá, uspořádaná a uklizená koupelna poskytuje oázu klidu, do které se každý rád vrací. Skvěle zorganizované koupelny ale nelze dosáhnout bez dostatečných úložných prostor. Právě ty rozhodují o tom, jak příjemný a praktický pobyt v místnosti je. Na tento aspekt se speciálně zaměřuje koupelnová řada LANI švýcarské značky LAUFEN. Její skříňky kombinují vysoce moderní vzhled s maximální funkčností a bohatým úložným prostorem. Nabízí praktické prostorové řešení pro nové i stávající koupelny, se kterými díky minimalistickému vzhledu zcela splynou.

Jedním z domů, nad kterými architektonická bublina před skoro dvaceti lety notně óchala a áchala, byl takzvaný Slamák Petra Suskeho a jeho ateliéru SEA. Architektonický koncept „stohu slámy s deštníkem“ originálně kombinoval zemitost přírodní architektury s lehkostí high-tech konstrukce. Realizace se pak kolem poloviny nultých let stala vděčnou stálicí studentských rešerší i novinových článků všeho druhu.