V polovině června byly zveřejněny výsledky architektonické soutěže „e4 – cihlový dům budoucnosti“, pořádané společností Wienerberger cihlářský průmysl, a. s., s cílem získat originální architektonická řešení cihlových rodinných domů s pálenou střešní krytinou v souladu s požadavky na výstavbu budov po roce 2020. Vítězný projekt architekta Bohumila Brůži bude vyhlašovatelem realizován jako vzorový dům konceptu e4.

Slovenská komora architektov na tlačovej konferencii, ktorá sa konala 6. júla, slávnostne oznámila nominované diela XVI. ročníka Ceny Slovenskej komory architektov za architektúru CE∙ZA∙AR 2017.

Náš svět se skládá ze vztahů (sociálních, ekonomických…) a prostředí, v němž se odehrávají a které jim tvoří podmínky. Mnoho politiků se však soustředí jen na vztahy a prostředí buď nevnímá, nebo řeší pouze jeho nutnou údržbu. Neuvědomují si, že kvalitní prostředí udržuje a přitahuje lidi. Investice do kvalitního prostředí se – slovy dneška – „vyplatí“...

Problematický vztah odborné i laické veřejnosti k architektuře vzniklé za minulého režimu byl v poslední době již na více místech artikulován. Odráží se v kauzách souvisejících se sekundárními zásahy, přestavbami a demolicemi architektury a výtvarného umění té doby, v uměleckých intervencích i nejnovějším odborném výzkumu. Asi největší pozornosti se dostává tématu panelových sídlišť, ale na řadu přicházejí i další realizace. Mladá generace veřejně vystupujících autorek a autorů, mnohdy výrazněji nezatížená osobní zkušeností s předlistopadovým režimem a střízlivě reflektující společensko-politickou a kulturní situaci porevoluční, je již schopna nahlížet toto období objektivně a kriticky jej hodnotit. Architektuře i umění té doby se pomalu začíná dostávat pozornosti odborníků a přestávají být neviditelné a apriori odmítané. V mnoha případech jsou dokonce i východiskem či inspiračním zdrojem pro tvorbu současnou.

Myšlenka postavit v Sazovicích kostel vznikla ještě před druhou světovou válkou, ale teprve před šesti lety se k ní Sazovičtí vrátili a založili Spolek pro stavbu kostela. Ten je umístěn v přirozeném těžišti obce a jeho geometrie je založena na půdorysu kruhu o poloměru 16,8 metru, jenž vychází z archetypu svatováclavské kaple v katedrále sv. Víta v Praze. Kruh lze zároveň chápat jako tečku, místo zastavení, spočinutí a usebrání. Architektonický koncept pracuje se slupkou základního válcového objemu a formuje ji, jako by byla z papíru. Jednotlivé stěny jsou naříznuty okny, kterými proniká boční světlo dovnitř kostela a měkce tvaruje jeho vnitřní prostor. Kostel má tři nadzemní podlaží – hlavní kruhovou loď a dva kůry – a suterén se společenským zázemím.