Chytré technologie se stávají součástí našeho každodenního života. Nenahraditelné místo mají i při zabezpečení nemovitostí, jejich obyvatel a majetku, a to i v případě, že je majitel domu či bytu vzdálený tisíce kilometrů od domova. Domácnosti vybavené chytrými řešeními již přitom nejsou jen výsadou bohatých. Bývají standardem v novostavbách a jejich benefity oceňují i majitelé starších nemovitostí.

Na slavnostním galavečeru České ceny za architekturu (ČCA) byly ve čtvrtek 14. listopadu ve Foru Karlín vyhlášeny výsledky 4. ročníku této soutěžní přehlídky České komory architektů (ČKA). Hlavní cenu si převzali Petr Stolín a Alena Mičeková za realizaci Mateřské školy Nová Ruda. Ve finále letošního ročníku České ceny za architekturu porota vybírala mezi šesti stavbami. Vítěz i finalisté se etablovali ze 34 nominovaných prací, které ČKA představila v červnu tohoto roku. Celkově se o Českou cenu za architekturu ve 4. ročníku ucházelo 186 děl dokončených v posledních pěti letech.

V Karlovarském kraji vyroste inovativní testovací areál s různými druhy pozemních komunikací pro vývoj autonomní jízdy, elektromobility a asistenčních systémů. Za přípravu a plánování stavebního projektu, označovaného jako „BMW Group Future Mobility Development Center“, je zodpovědný projekční tým DELTA (v čele s architektem a prokuristou Adamem Cifrou, jednatelem Erikem Štefanovičem a architektkou Sabrinou Schubert)...

S Gregem Lynnem jsme hovořili o akademickém výzkumu v jeho ateliérech na vídeňské Angewandte a losangeleské UCLA, o rozšířené realitě, inteligentních strojích a robotické architektuře, o bostonské firmě Piaggio Fast Forward, o benátském Bienále architektury, globálním oteplování a jaderné energii, o designu a dalších souvislostech architektury, která se hýbe. Greg Lynn měl a stále ještě má zásadní vliv na rozvoj digitální architektury v Praze i v Bratislavě. Opakovaně navštívil VŠVU a UMPRUM a v roce 2013 přednášel na prvním Bienále experimentální architektury v Praze.

Přeměna někdejšího záhumenního hřbitova na park s herním vybavením pro děti transformuje pozapomenutou průchozí zahradu na místo aktivního odpočinku všech generací. Návrh vychází ze tří základních principů – aktivace rozhraní parku, umožnění svobodnějšího pohybu na jeho vnitřní ploše a doplnění stávajících objektů o nové prvky. Nová výsadba představuje extenzi cikcak uspořádání stromů původní aleje do diagonálního stromového rastru v celé ploše parku. Zemina v bezpečné vzdálenosti od kořenového systému stromů byla stabilizována jako volně pochozí mlatový povrch, odlehčující jedinou existující komunikační osu. Historická vrstva původně hřbitovních objektů zůstala zachována. Projekt vznikl ve spolupráci architekta, krajinářské architektky a výtvarníka na základě vítězství v architektonické soutěži.