Architektonická teorie je pro většinu českých architektů neviditelná. Na školách se neučí, snad také proto si ji mnozí pletou s historií. Ve Spojených státech, odkud pocházejí a kde vyučují Joan Ockman a Mary McLeod, si teorie od šedesátých let 20. století vydobyla pevnou pozici v rámci vysokoškolského kurikula. Stejně tak se teorie stala součástí práce významných architektů, jmenujme snad za všechny jen Petera Eisenmana – jednoho z těch, kteří své renomé získali nejen díky realizacím, ale také díky svým podnětným teoretickým textům. Na vztah architektonické teorie a praxe a přemýšlení o tomto vztahu během posledních padesáti let se obou významných teoretiček ptali Michaela Janečková a Rostislav Švácha – muž, jenž zdůrazňuje, že není teoretikem, ale historikem architektury.

Základní koncepce prodejny postavené na okraji sídliště ve východočeské Seči vznikla v rámci celodenního intenzivního workshopu členů ateliéru, kdy byly prověřeny desítky variant. Prototyp této typologie byl již dříve realizován v nedalekém Heřmanově Městci, zde byl doplněn o bydlení určené přímo pro prodejce. Předobrazem stavby byla stodola – stavba na rozhraní –, proto tak výrazně převýšená střecha a symetrie čelních fasád. A také představa domu uzavřeného, spíše do sebe orientovaného, protože kontext neumožňuje jinak. Stejně jako u jiných supermarketů zde nejsou výlohy, jen prosklený vstup. Plné stěny jsou nutné pro vyložení zboží. To, co je zde navíc a tvoří atmosféru, je světlo prostupující shlukem vazníků. Tektonika stavby je čitelná vně i uvnitř, použité materiály civilní.

Určitě všichni znáte tradiční plotové tvarovky, které se používají  na výstavbu plotů, v kombinaci s různými typy plotových výplní, jako jsou např. dřevěné, kovové či jiné výplně. A co to zkusit jinak? Už jste slyšeli o plotu z betonových desek, kdy celý plot je postaven z betonových plotových výplní ve tvaru „desky“, které se zabudovávají do nosných sloupků průběžných a koncových?

Brněnská Lesná je sídliště s vynikající pověstí – jeden z mála povedených urbanistických projektů bývalé éry se těší oblibě i v současnosti a nemovitosti v této lokalitě jsou velmi žádané. Společnost All Inclusive Development navázala na ideu moderního a nadčasového bydlení v této městské části a postavila zde bytový dům Barvy. Vyznění projektu má téměř futuristický nádech – dům je postaven v pasivním standardu, tedy již se značným předstihem připraven na nové normy. Je vybaven fotovoltaikou a nejmodernějšími technologiemi. Po stránce estetické se drží toho, co Brnu dělalo vždy dobrou pověst – funkčního minimalismu a vysoké kvality materiálů. Projekt zpracovaný ateliérem Borák architekti proto právem získal první místo v soutěži Realitní projekt roku 2018. Pro výstavbu zvolili systém Ytong, který byl nejvhodnější s ohledem na pasivní výstavbu, provádění stavby i výsledné užitné vlastnosti.

V posledních týdnech jsme mohli sledovat kauzu odvolání ředitelů Národní galerie Praha (NG) Jiřího Fajta a Muzea umění Olomouc (MUO) Michala Soukupa, která nakonec vyvrcholila rezignací ministra kultury Antonína Staňka. Oficiálně zveřejněné důvody, které si vynutily okamžité odvolání obou ředitelů těsně před Velikonocemi – ještě před uzavřením účelově působících auditů –, nejsou moc přesvědčivé. O shrnutí situace se ve svém sloupku, publikovaném v ERA21 #03/2019, pokusil šéfredaktor časopisu Filip Landa.